Pocity, že mě sledují

29. prosince 2010 v 9:26 | Katkaklem
Dnes k nám sestra přivezla psa na hlídání a pak odjela někam do lázní s přítelem. Já měla za úkol ho hlídat, venčit a hrát si s ním. Už byla tma (Něco po 4 hodině) a já ho šla vyvenčit. Držela jsem velkého psa, aby toho malého nechal být a on si mohl v klidu vykonat potřebu. Velkej na něj hlasitě štěkal, tak jsem ho okřikla, kupodivu zmlkl, nastražil uši a zadíval se na pole vedle kterého bydlíme. Vytrhl se mi z obětí a rozeběhl se do tmy (Směr pole) malý pes ho následoval. Nevěděla jsem co se dělo, proto jsem si rozsvítila vchodové dvěře, obula se a vyšla za nimi. Chvíli jsem je neviděla, až po chvíli je spatřila u plotu, jak hlasitě štěkají a vrčí. Znovu jsem je okřikla a pak jsem zaslechla nějaký hlas. Nevím co to bylo, ale mluvení rozhodně ne! Nechala jsem to být. Nejhorší na tom všem je, že tohle se děje až moc často, celý týden venku slyším psy jak štěkají, vždy ve stejný čas (4 a 10 hodina) a když se podívám z okna náš pes stojí zase u plotu a dívá se na pole. Před měsícem jsem byla navečer (třičtvrtě na 4) s kamarádem na procházce, šli jsme kolem našeho domu a kamarád se podíval na pole a řekl něco jako, že se tady necítí dobře, a že tam na poli něco vidí. Já jsem nejdřív nic nezpozorovala, ale až po chvíli ustavičného koukání jsem vyděla stín chodící sem a tam. Tak nevím co by to mohlo být.


Když jsem s ním šla spát (Spal u mě v posteli), tak kolem 10 hodiny se probral, začal hrozně vrčet a štěkat, pak seskočil z postele, přeběhl k oknu, tam si sedl a znovu rozzuřeně vrčel, tak jsem vstala, rozsvítila a vzala ho do náručí... Chvíli jsem ho hladila a pak znova zalezla, tentokrát si lehl pod peřinu, tak že neviděl ven. Já byla pořád vzhůru, necítila jsem se nějak dobře, měla jsem pocit, že se na mě někdo dívá v okně. Pak jsem se rozhlédla po pokoji a viděla jsem stíny. Mihly se mi v zrcadle a pak jsem je viděla i po zemi mířit ke mě.... zalítlo to pod postel a pak už jsem nic neviděla. Byla jsem z toho dost vyklepaná, pak jsem si ale řekla, že se mi ty stíny jenom zdáli, ale nemohla jsem se ubránit pocitu, že mě někdo sleduje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ladydelish ladydelish | E-mail | Web | 4. ledna 2012 v 20:18 | Reagovat

ten pocit mám skoro pořád.. :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama